Pat a Mat na kole

 

Dostala jsem pozvánku přítelkyně mého syna na večeři. A protože posledně jsem se v noci těžko dostávala z těch jejich končin na opačném konci Manchesteru domů, a protože byl krásný slunečný den – rozhodla jsem se dojet tam na kole. 

To zní možná banálně, ale kdo víte, jaké to je se motat na kole přecpaným centrem Manchesteru a navíc nebýt zvyklý na dlouhé trasy, tak pochopíte, jak statečné to rozhodnutí bylo! 😀

No ale já se raději jistila a požádala jsem syna, aby se pro mne, až pojede z tréninku, stavil. Protože jsem vůbec neznala trasu k nim domů. Autobus nebo taxi vás pohodlně doveze, a člověk se nemusí o nic starat. Na kole musíte mít představu kudy jet. 🙂

Syn tuhle možnost s radostí přivítal (nové dobrodružství, které s matkou tady ještě nezažil) a já v domluvenou hodinu čekala na něj u dveří vzorně připravená: na hlavě zářivě zelenou helmu (kterou mi on sám koupil před léty k narozkám a už mi stihla i zachránit hlavu při tvrdém přistání na zemi) a zářivá reflexní vesta pro případ, že by snad někajé auto mělo snahu mne přehlédnout. Protože i takové případy se najdou. 😀

Když přijel, a já mu otevřela dveře, úlekem nejprve sebou škubl nad mým vzorně připraveným vybavením a vzhledem, a pak se rozesmál: “Pat se vypravil na cesty???”   To se mu to směje, když on denně suverénně a bez přilby jezdí léta každý den tolik km! 🙂

 

Vyjeli jsme

On se po cestě nestále otáčel dozadu a kontroloval, zda mne někde neztratil (tohle dělají obě moje děti, když s nimi někam jdu – neustále mne kontrolují jako malé dítě, což mne baví, protože znají moje sklony si všechno okolo důkladně prohlížet a málo se starat o cestu – tehle zvyk mi brání i mít auto, protože pozorně sledovat cestu a auta kolem mne mne naopak nebaví vůbec) a  jako pravý Blíženec od malička nesmírně ukecaný mluvil a mluvil směrem ke mně a já nevěděla co dřív: zda sledovat jeho záda a kudy jede, nebo zda v tom hluku lovit, co říká a odpovídat mu. 

Když jsme se dostali do centra města, kterému se na kole úmyslně vyhýbám, s úlevou jsem zjistila, že to, co jsem viděla na videu na YouTube jako že se připravuje k rekonstrukci pro cyklisty – už bylo zrealizováno a centrem se dá i pro cyklisty projet bezpečně. 

Zde je více povídání o této původně “noční můře cyklistů”, jak se jedna dívka vyjádřila. Manchester’s cyclists welcome new Dutch-style bike lane – first of 13 for Oxford Road

 

V polovině cesty syn náhle pobaveně vyhodnotil můj styl jízdy, jak mne stihl i přes všechno svoje mluvení a vedení a hlídání mne vypozorovat:  “Tvoje verze slova KOPEC je všechno, kde musíš šlapat do pedálů. Kde to nejede samo. 😀 ” 

A téměř před cílem, kdy už jsem fakt, ale fakt nemohla, kdy jsem se neustále ptala “Kdy už tam budem???”, přišel na skvělý nápad: udělat mi poznávací exkurzi do údajně krásného parku, který jsme zrovna míjeli. Na mou otázku, zda to je zkratka, odpověděl že ne, ale že “jenom” o 1 km delší cesta.  Empatie sportovců k nesportovcům je někdy neuvěřitelná. 🙂

A pokud i vy chcete zpestřit svůj život jízdami na kole v Manchesteru, mám pro vás dobrý tip na plánování trasy:

Plan your cykle journey

GPS Cycle and Walking Routes

Zora Zámečníková