Kde by asi svět byl bez lidí, kteří nepapouškují názory „duchovních učitelů“


 

Kde by asi svět byl bez lidí, kteří nepapouškují názory „duchovních učitelů“, že všechno je v pořádku tak, jak je, a že všechno je správně?

 

Kde by byli postižení lidé bez pomoci těch, kdo mají soucitné srdce? A nenechávají si za svou „pomoc“ platit nehorázné částky…?

 

Jak obrovsky by se navýšilo utrpení na planetě, kdyby se všichni řídili pravidly těch, co věří, že jsou duchovně na výši, a přitom jedou jenom sami na sebe a svůj prospěch?

 

Kde je duchovně západní svět, který vynáší a blahořečí podnikatele za „pomoc“, která je placená? A placený business nazývají „pomocí“. Kde ceny staví hodně vysoko, aby zdůraznili, že si nepřejí znehodnocovat své kurzy a svou vlastní „úroveň“ nějakými losers, kteří na jejich kurzy nemají peníze. Pod jednotným heslem, že když někteří nejsou ochotni (nebo spíše nemohou) vysolit za jejich kurzy přemrštěné ceny, tak to je důkaz, že dost neoceňují jejich kvalitu. 😀 A zaslepení lidé takové „pomahače“ ještě glorifikují a mažou jim med kolem huby, staví si je na piedestal a vzhlížejí k nim jako nedostižným bohům…

 

Když si člověk čte takovéto příběhy, jako tady dole, kdy někdo pomůže druhému prostě proto, že to je třeba, a není to jeho kámoš,  ze kterého „něco má“, tak si uvědomí, jak zvrácené „duchovní“ hodnoty náš západní svět vyznává. To mne dneska prásklo do očí.

 

Chápu, že business je business a je logické, že je placený.

Moje pointa je o tom, aby si nedával lživé nálepky.

Aby se nechvástal svou pomocí, když je to jenom business a marketing.

 

A speciálně v Čechách vidím, jak si úspěšní podnikatelé (které já mohu sledovat) jenom řeší sami sebe a své kámoše. Ty ostatní pouze za peníze.

Není tam ten návyk úspěšných lidí ve světě se taky dívat na ty, kdo nemají v této chvíli potenciál si pomoci sami.

Nedejbože jim ze svého dát nějakou minci! Pouze a jenom honička za vlastním pohodlím a prosperitou. A nejednou i pohrdání těmi, kdo je nenásledují. Nebo nestíhají následovat.

 

Když čtu takové příběhy jako tady dole, o ženě, která dala přednost záchraně 850 děvčat před doživotním znásilňováním, před vlastním businessem a pohodlíčkem,

tak mne napadá, kde se vzala ta arogance lidí, co předstírají jakýsi duchovní level, a tvrdí, že vše je v pořádku, tak jak je, dají si klapky na oči a přesvědčují se, že všichni máme stejné šance, stejnou startovní čáru?

 

(Dnes mne to nějak bere. 😀 Jsem Vodnář a dnešní Luna ve Vodnáři ještě zdůrazňuje to, čím spolehlivě umím naštvat některé lidi schovávající se za svoje duchovní masky. 🙂 )

Zora Zamecnikova